wz


Římskokatolická farnost Hněvošice
ob
Farní kostel Krista dobrého Pastýře

V 1677 roku byl kostel v Hněvošicích jako kommendát přivtělen k Oldřišovu. Kostel nebo lépe farnost zvaná "kommendát" byla samostatná farnost při farním kostele, která pro nedostátek kněží nebyla určitou dobu obsazená farářem a jako taková "svěřená" sousednímu faráři. Když to trvalo delší dobu, pojem farnosti zanikl a vyvinul se vztah filiálky. Vedly k tomu různé důvody, na př. zde toto: V r. 1725 se stavěla v Oldřišově fara. Hněvošice, kde snad ještě stará fara stála a kde bylo ještě vědomí samostatné farnosti, nechtěly na novou farní budovu v Oldřišově přispívat. Proto však farář oldřišovský od té doby (1725) míval v Hněvošicích bohoslužby jen každou třetí neděli. Do té doby tam míval co druhou neděli střídavě s Oldřišovem, protože binování (dvě mše svaté za den) nebylo dovoleno. Tedy do roku 1725 byly Hněvošice považovány za samostatnou farnost a od roku 1725 jako filiálka Oldřišova. V roku 1729 kostel vyhořel a v 1730 byl postaven dřevený kostel sv. Petra a Pavla /Farní kronika/.

Kostel sv. Petra a Pavla byl až do roku 1923 filiálním farnosti Oldřišov. V té době byla postavena farní budova a zřízena samostatná farnost Hněvošice a v roce 1924 byl zde ustanoven první farář o. Jan Pavelek. Kostel sv. Petra a Pavla se stál farním kostelem. Již tehdy však farníci pociťovali potřebu nového kostela, neboť prostorově byl již malý. Tento se stavěl v době, kdy obec měla asi 200 obyvatel. Nebyly však peníze a ani doba nebyla pro stavby kostelů nakloněna. Teprve této generaci dopřál Bůh milost postavit nový kostel, který je zasvěcen Ježíši Kristu - Dobrému Pastýři. Kostel Krista - Dobrého Pastýře byl vybudován z podnětu zbožných občanů obce Hněvošice.

V roce 1995 se začaly organizovat pravidelné sbírky po domech, mimo sbírek v kostele, které se konaly již po dva roky. Zvláštním finančním darem asi sto tisíc marek přispěl kněz Friedrich Spiske, žijící ve Spolkové republice Německo. Jeho rodiče pocházeli z Hněvošic a on sám zde jako mládenec nějaký čas pobýval. Konečně po vzájemné konzultaci Obecního úřadu Hněvošice s knězem Mons. ThDr. Jaroslavem Studeným bylo v roku 1994 o výstavbě nového kostela rozhodnuto. Byl osloven inženýr architekt Jan Kovář z Opavy, který začal realizovat návrh projektu, který byl přijat. Mons. ThDr. Jaroslav Studený zajistil firmu s jejím vedoucím Vítězslavem Křesinou z Dubu n. Moravou. Základní kámen posvětil v Olomouci dubnu 1995 u příležitosti svatořečení Jana Sarkandra a Zdislavy z Lemberka sám svatý Otec - papež Jan Pavel II. Když byl shromážděn základní stavební materiál, který byl přivážen z Kylešovic, byl Mons. Studeným posvěcen pozemek za účasti místních farníků a za stálého deště.


S Boží pomocí se začalo s prvním výkopem dne 12. září 1995. Náročnější práce, včetně dodávek základních materiálů, zajišťovala již zmíněná firma v počtu 10 lidí. Veškeré ostatní práce, celou vyzdívku, kladení kanálů, elektro - vodoinstalaci, veškeré pomocné práce zajišťovali místní občané, ve všední den zejména důchodci a všichni bezplatně. O sobotách se sešlo i 30, špičkově až 40 brigádníků, kteří připravovali firmě podmínky pro hladký průběh prací. Na stavbě samotné pomáhali i občané z okolních farností a to jak finančně, tak brigádnicky. Dokonce obec obdržela finanční podporu od farníků z blízkého polského města Kietrze, se kterými již před lety navázala přátelství. Tito se i několik sobot zúčastnili práce na kostele.Jedinou stinnou stránkou při výstavbě kostela byla smutná událost, která se udála měsíc po zahájení výstavby, kdy v místním lese při kácení dřeva pro tento kostel, v důsledku nešťastné náhody položil svůj život místní občan, jeden z hlavních iniciátorů a propagátorů nového kostela, stavitel ve výslužbě p. Vítězslav Buchta. Po něm převzal vedení a psaní stavebního deníku a koordinoval a vedl práce zúčastněných firem stavitel ve výslužbě, tenkrát 74-letý p. Erhard Stříbný, a to až do konečné dostavby. Místní farníci a někteří sponzoři financovali některé již objednané věci, většinou pro vnitřní vybavení kostela. Obrovské finanční, morální, především však duchovní nevyčíslené hodnoty pro tento kostel přinášel již výše jmenovaný kněz Mons. ThDr. Jaroslav Studený z Olomouce, který byl nejen duchovním otcem, ale i odborným rádcem tvůrci návrhu této stavby od samého záměru až po úplné dokončení. Kostel byl posvěcen 27. 10. 1996 Mons. Františkem Václavem Lobkowiczem - biskupem nově utvořené ostravsko - opavské diecéze, za účasti mnoha kněží a ostatního duchovenstva ze Slezska a  Moravy, Polska i Německa a tisíců Božího lidu.


Zvenku se tento kostel podobá rybě - symbol ryby je znak křesťanství. Svrchu vypadá jako loď, což nám představuje symbol církve. Věž - propojení mezi nebem a zemí má nás vtáhnout k tomu věčnému domovu. Na věži jsou umístněny hodiny, které jsou řízeny na dálku z Frankfurtu nad Mohanem - bez doteku lidské ruky. Ve věži jsou dva zvony sv. Václava a sv. Zdislavy.

Uvnitř kostela na hlavní stěně uprostřed na mramorovém podstavci stojí nádherná 3,2 m vysoká socha Krista - Dobrého Pastýře - dílo akademického sochaře Jiřího Klímy z Opavy. Zeštíhlená postava připomíná duchovnost, vztažená ruka symbolizuje ochranu těch, kteří k němu přicházejí. Jedna ovečka se o Něho opírá, druhou ovečku drží v náručí, což je symbolem důvěry, přítulnosti a lásky, zvláště k ovečce ztracené.

Tento chrám byl vybudován za velmi krátkou dobu - 1 rok, 1 měsíc a 15 dní. Kostel má kapacitu 256 míst k sezení (v lavicích) a 350 míst k stání. Celková délka kostela - 42,3 m. šířka hlavní lodi v nejširším místě - 27 m. Výška klenby v nejvyšším bodě - 16,5 m. Výška věže až na temeno kříže - 48 m.

de

Já jsem dobrý pastýř. Znám své ovce a ony znají mne...  /J 10,14/